„Bejby nebude sedět v koutě.“ 💃🕺
Dušan JirásekLegendární scéna z Hříšného tance.
🔗 https://youtu.be/VS1tGfYHgkM?si=NKcx8Y8Le3MyMO29
Ale co když to není jen filmová hláška? Co když se to týká i nás?
Ještě sedíš v koutě? Nechceš už víc na světlo? Zjistit, jaké to je zaujmout svoje místo? Uprostřed. Dovolit si? Otevřít se radosti a žít?
Při svobodném vědomém tanci děláme přesně tohle – učíme tělo, jak z toho kouta vykročit. Není to o dokonalých krocích, je to o tom dovolit si projevit sám sebe ve větší svobodě. Učíme se nevnímat okolí přes strach nebo stažení, ale najít nejprve plné ukotvení sám v sobě. Až když cítíme bezpečí ve vlastním těle, můžeme skutečně a radostně vyjít na světlo a ukázat se.
Tanec se stává nástrojem našeho růstu.
Bolest zad, která zmizela dřív, než jsme se dostali na lehátko.
Tenhle příběh patří k okamžikům, které zásadně ovlivnily můj pohled na práci…
Cítit se dobře není jen o tom, co do svého života přidáváme. Je to také o tom, čemu v něm přestaneme dávat prostor.
O tomhle tématu jsem už v minulosti psal. Přesto se k němu…
Když toužíme po blízkosti a zároveň se jí bojíme.
To, po čem nejvíc toužíme, je často zároveň to, čeho se nejvíc…