V minulém díle jsme mluvili o tom, že bolest k nám nepřichází „z ničeho nic“. Dnes se podíváme na první hlavní příčinu, se kterou se u lidí na lehátku setkávám: staré pády, úrazy a jizvy. V tomto příspěvku pominu akutní stavy, se kterými jako maséři nepracujeme. Vzpomenete si na nějaký svůj pořádný pád v dětství? Třeba když jste letěli z kola přes...
Rád často říkávám jednu věc: „Z ničeho nic neexistuje“. Neexistuje nic takového, že zrovna na vás vyšel pešek a holt máte jen smůlu na bolavá záda nebo zatuhlý krk. Za mnoho let, kdy pracuji s lidským tělem, jsem vypozoroval, že tělo nám nikdy neprovádí naschvály. Ztuhlost, napětí i bolest nepřicházejí náhodou. Jsou to způsoby, jakými s námi komunikuje a ukazuje...
Je zajímavé podívat se na to, co nás při masáži skutečně vyčerpává.Je to opravdu klient a jeho „energie“?Nebo je to náš vlastní postoj? Třeba naše očekávání, že klient by měl reagovat určitým způsobem. Že by se měl uvolnit, užívat si masáž, spolupracovat nebo nám dát nějak najevo, že to, co děláme, oceňuje.A když to nedělá,...
Dostal jsem několik reakcí na post „Proč se při masírování cítíte skvěle a plní síly, ale po masáži – nebo po celodenní sérii masáží – padnete do vyčerpání?“. Psali jste mi: „Proč bych měl u lehátka vnímat své tělo? Pracuju v hotelu, rozvrh si nepíšu, pauzy neovlivním a klienty si nevybírám. Vnímat signály těla je pro mě úplně zbytečné.“. Několik let...
Když se delší dobu věnujeme nějakému druhu masáže, terapie nebo práce s tělem, snadno se stane jedna věc. Začneme věřit, že právě to, co děláme my, je ta správná cesta.Potkáváme se hlavně s lidmi ze stejné komunity. Čteme stejné knihy. Posloucháme stejné učitele. Vidíme podobné výsledky. A postupně může vzniknout velmi nenápadná strnulost.Nejenže svůj přístup...
Ten můj byl mnoho let zpátky. Přijel jsem do nejmenovaného hotelu v nejmenovaném lázeňském městě. Byla sobota. První masáž začínala v 7:00 ráno. S masírováním jsem končil ve 23:00. Samé 30 minutové masáže a jeden klient za druhým. Během dne jsem měl 30 minut přestávku na oběd a 30 minut přestávku na večeři. Celkem 15 hodin masáží a 30 klientů za jediný den....
Stává se to až příliš často: u lehátka všechno běží hladce, práce vás baví a drží vás lehkost. Jenže jakmile odchází poslední klient, přijde únava nebo bolest. Jak je možné, že z činnosti, která vás tak naplňuje, odcházíte zničení? Odpověď bývá neúprosná: Během masírování jste nebyli naplno v kontaktu se sebou a se svým tělem. Když je masér...
Občas se s tímto názorem setkávám. Spousta lidí si pod pojmem „vědomý dotek“ představí to, že se masér zkrátka soustředí, není myšlenkami někde na nákupu a dává pozor na to, kam zrovna sahá. Abych byl upřímný – tohle pro mě není vědomý dotek. To je vstupní brána. Základ, od kterého se můžeme odrazit dál. Je to podobné,...
Je to fascinující a zároveň smutné. Tento strach se okamžitě projevuje přímo v doteku. Ruce znejistí. Přichází zmatkování, pocit, že kazíte každý jeden hmat, a nakonec přijde úplné zahlcení a ztracení se v procesu. U někoho se to projeví jen jemným napětím v prstech. U jiných to vede až k úplnému ochromení a neschopnosti v tu chvíli cokoliv nového přijmout. Odkud se to...
Tuto otázku si u lehátka pokládá jen málokdo. Přitom na ní stojí celá kvalita doteku. Většina masérů je zvyklá věnovat 100 % pozornosti klientovi. Hlídají jeho dech, hledají spoušťové body, snaží se vyhovět. Ale během toho úplně ztratí kontakt s vlastním tělem. Zadržují dech. Stojí v nepřirozeném napětí. Nevnímají své vlastní tělo ani únavu. Jenže dotek je...
Dušan Jirásek