Za mě to není tak úplně pravda. Vědomý dotek je především kvalita, se kterou se dotýkám. A je úplně jedno, jestli při tom používám techniku, jestli je dotek bez techniky, nebo jestli je úplně lidský a přirozený. Technika sama o sobě vědomý dotek nevylučuje. A vědomý dotek zároveň nevylučuje techniku. Za roky práce s dotekem jsem si...
A právě proto bych dnes chtěl pozvat na tanec především ty z vás, kteří si možná říkáte něco podobného. Nemusíš mít rytmus. Nemusíš znát žádné taneční kroky. Nemusíš být zvyklý/á tančit před lidmi. A rozhodně nemusíš umět „hezky“ tančit. Protože tohle není taneční kurz. Je to prostor, kde můžeš na chvíli přestat přemýšlet nad tím, jak...
Ale jedné části mé práce možná tolik lidí nerozumí. Provázím lidi na cestě k sobě. Co to vlastně znamená? Nejsem člověk, který vám řekne, jak máte žít. Ani vám nechci dávat univerzální rady na vaše problémy. Spíš společně hledáme, co se ve vašem životě skutečně děje. Možná se vám opakují stejné situace ve vztazích.Možná pořád reagujete...
V cyklech svobodného vědomého kontaktního tance často narážíme na přesvědčení, že schopnost jít do kontaktu je něco, co musíme „umět“. Že musíme znát správné kroky, nějak působit nebo se umět správně naladit. Skutečnost je ale mnohem svobodnější. Opravdový kontakt se totiž začne sám vynořovat a dít až v momentě, kdy se zastavíme a obrátíme pozornost plně k sobě. Když...
To, co považuji za velmi důležité, co do skupin přináším, je kvalita bezpečného prostoru. Ne bezpečí jako líbivá fráze, ale jako reálný prožitek. Stav, kdy můžeš postupně povolit kontrolu, přestat se hlídat a dovolit si být zkrátka víc sám sebou. V takovém prostoru není potřeba nic předvádět ani dokazovat. Věci se nemusí tlačit silou. Spíš se...
Svobodný vědomý tanec nás totiž bere mnohem hlouběji než jen k obyčejnému pohybu. Vede nás k hlubokému poznávání, vnímání a cítění sama sebe. V bezpečném a přijímajícím prostoru si můžeme dovolit odložit všechny běžné masky, očekávání i představy o tom, jak bychom měli vypadat. Můžeme se v něm dotknout své vlastní esence – toho nejčistšího v nás – a dát jí plný...
Často si myslíme, že abychom se mohli hýbat v souladu s druhými, musíme to nejprve „umět“. Svobodný vědomý kontaktní tanec ale není o technice, složitých krocích ani o výkonu. Vzniká z naprosté přítomnosti – z ochoty být skutečně ve svém těle, vnímat svůj dech a naplno prožít okamžik, který se právě teď děje. Když začneme svému tělu doopravdy naslouchat, zjistíme,...
Jakmile vstoupíme do kontaktu s druhým člověkem, zrcadlo se zpřítomní. Všechno, co je v nás v daný moment živé, dostává prostor vyjít ven. Někdy je to lehkost a čistá radost. Jindy se ale objeví nejistota, hluboká touha, jemný stud nebo naopak tichý, hluboký klid. V běžném životě máme tendenci tyto pocity nálepkovat – něco považujeme za žádoucí a něco se naopak...
Zatímco okolní svět často vyžaduje, abychom jednali a odpovídali hned, my si z tohoto přirozeného plynutí můžeme vzít inspiraci. V běžných dnech jsme zvyklí na všechno okamžitě reagovat. Pohneme se, odpovíme, nebo se stáhneme dřív, než vůbec stihneme zjistit, co se v nás doopravdy odehrává. Při svobodném vědomém kontaktním tanci tvoříme bezpečný prostor, kde tenhle automatismus můžeme uvidět,...
Někdy je to kadeřnice, která vám myje vlasy a vy máte pocit, jako by spíš drhla nádobí. Ramena se vám nenápadně zvednou k uším, krk ztuhne a vy podvědomě jen čekáte, až to skončí. Nebo kolega v práci, který vám „přátelsky“ plácne ruku na rameno, když se vám dívá do monitoru – a vy na tu chvíli úplně přestanete dýchat. A pak...
Dušan Jirásek