To nejhlubší spojení s druhými začíná ve chvíli, kdy přestaneme usilovat o to, abychom ho vytvořili.

V cyklech svobodného vědomého kontaktního tance často narážíme na přesvědčení, že schopnost jít do kontaktu je něco, co musíme „umět“. Že musíme znát správné kroky, nějak působit nebo se umět správně naladit.

Skutečnost je ale mnohem svobodnější. Opravdový kontakt se totiž začne sám vynořovat a dít až v momentě, kdy se zastavíme a obrátíme pozornost plně k sobě.

Když si dovolíme opravdu vnímat své vlastní tělo a svůj dech, stane se něco ohromně úlevného. Najednou úplně zmizí potřeba cokoliv hrát. Odpadne to tiché nutkání snažit se být pro toho druhého „nějaký“. Čím více jsme u sebe, tím přirozeněji v praxi objevujeme, co to znamená:

• Zůstat ve svém středu: Být si plně vědomi sami sebe dříve, než vůbec vstoupíme do interakce.
• Odložit masky: Vstoupit do setkání bez scénářů a bez vnitřního tlaku na to, jak by mělo vypadat.
• Důvěřovat přirozenosti: Dovolit společnému flow, aby se zrodilo samo, zcela bez naučených technik.

Z tohoto uvolněného místa pak přirozeně vzniká setkání s druhými, které je mnohem klidnější, pravdivější a jasnější. Je to prostor, ze kterého roste skutečné, živé propojení dvou lidských bytostí.

Zvu vás k tomuto objevování sebe i druhých u nás ve Valašském Meziříčí. 🌿

Dušan