Naše tělo k nám mluví neustále, ale přes rychlost našich vlastních reakcí ho často vůbec neslyšíme.

Zatímco okolní svět často vyžaduje, abychom jednali a odpovídali hned, my si z tohoto přirozeného plynutí můžeme vzít inspiraci. V běžných dnech jsme zvyklí na všechno okamžitě reagovat. Pohneme se, odpovíme, nebo se stáhneme dřív, než vůbec stihneme zjistit, co se v nás doopravdy odehrává.

Při svobodném vědomém kontaktním tanci tvoříme bezpečný prostor, kde tenhle automatismus můžeme uvidět, pustit a přesunout pozornost do svého nitra.

Místo okamžité reakce se učíme vnímat sebe. Dát si ten vzácný luxus času. Učíme se cítit impuls, který k nám přichází – ať už zevnitř, z hudby, nebo ze setkání s druhým člověkem – a nejprve ho jen plně vnímat. Co to s mým tělem dělá? Kde se rodí impulz k pohybu, kde uvolnění?

Teprve z tohoto vědomého přítomného prostoru, z naslouchání sobě samému, pak nechávám vzniknout pohyb. A tento pohyb už není jen naučenou obranou nebo automatickou reakcí. Je to pohyb, který je pravdivý, živý a vychází z naší skutečné podstaty.

Zpomalení a přeladění z automatických reakcí do vědomého následování těla ale neznamená, že náš projev musí zůstat jen tichý a pomalý. Právě naopak. Jakmile najdeme toto vnitřní spojení, otevírá se prostor pro celou škálu projevu.

Postupně můžeme přirozeně zvyšovat rychlost, intenzitu i dynamiku. Můžeme se oddat plné síle a vyjádření, ovšem s jedním obrovským rozdílem – i v tom nejrychlejším a nejdivočejším pohybu už neztrácíme sami sebe, ale zůstáváme pevně ukotvení ve svém středu.

Zvu vás k tomuto zpomalení a objevování u nás ve Valašském Meziříčí. 🌿